The Czech Constitutional Court accepted constitutional complaint that both the Police and County Court broke constitutional rights with respect to issuing fine 380 EUR for private libel communication by an individual via Facebook in communication between two persons.
The Czech Constitutional Court (III.ÚS 3844/13 ) acknowledged that the Police obtained data from Facebook account in an illegal way and issued sanction based on this private data without legal grounds. The case happened some time ago, but it could be due to its legal reasoning interesting for international audience, especially in the light of recent Cambridge Analytica scandal.
The information from Facebook was not accessed in legal way, ie either with consent of the complainant or on permission from the court.
Moreover, issuing a fine for that type of administrative delict would be proper only during personal contact with the Police.
THE CASE: In 2013, the Police of the Czech Republic in Prague fined a citizen for putting an insulting content on Facebook in which he miscalled a police officer, apparently in reaction on developments in another case. The citizen appealed against the fine at the district court, but was not successful there. Then he filed a complaint to the Constitutional Court arguing again with “unlawful and unauthorized checking of communication of two Facebook users”. He claimed that the compromising Facebook conversation was held in a non-public mode, the police was not its addressee nor he did grant to it any authorization to access. He denied, too, the abusive character of the remarks on policeman´s address, as the most offensive words were shortened in the messages.
During the process, the police admitted that it obtained the access to the private Facebook conversation from a witness in the mentioned another case, however, documentation of the approval of that witness was absent. The Constitutional Court approached to examination of character and functionality of the social network Facebook from the point of view of openness vs. privacy of statements put on it. The court found a duality there: the user himself can setup a level of openness. In the judgment it writes as follows.
“The user can individually set up, among other things, the scope of sharing the published information, and with the help of privacy tools he can choose who will see the content which he posts or which is related to him, as well as who and how can contact it and search for it. In other words, the social network user’s profile may work openly (it is publicly available to all other Facebook users or even all Internet users) or closed (the user either generally chooses to which user group he makes his information public, or can make this choice for individual posts and pieces of information separately).”
According the Constitutional Court, the social network Facebook is neither unambiguously private, nor public. To set up the level of it is in the hands of users themselves. In the case, the police had acquired the respective information from the Facebook post in a dubious way, by circumventing provisions of the law regulating interception and recording of telecommunication traffic. The police must in its activities, according to the CC, proceed strictly in accordance with the penal law and with maximal respect to the fundamental rights and freedoms. If this is not fulfilled in certain case, then information acquired in such a way cannot be attributable to the complainant´s disadvantage.
The Original Wording
38. V této souvislosti se Ústavní soud nemůže přiklonit k závěrům
Obvodního soudu pro Prahu 9, že sociální síť Facebook není určena k
privátní komunikaci, jelikož se jedná o rozsáhlý společenský webový
systém sloužící ke komunikaci mezi uživateli a sdílení multimediálních
dat, který je aktivně využívaný více než miliardou uživatelů. Také
názor obvodního soudu spočívající v tom, že “pokud se stěžovatel
rozhodl využít sociální síť Facebook a komunikovat jejím
prostřednictvím, je rovněž na něm, aby nesl následky svého chování”,
Ústavní soud zcela nesdílí.
39. Povaha sociální sítě Facebook není dle názoru Ústavního soudu
jednoznačně soukromá či veřejná. Vždy záleží na konkrétních
uživatelích, jakým způsobem si míru soukromí na svém profilu, případně
přímo u jednotlivých příspěvků, nastaví. Teoreticky může uživatel
prostřednictvím této sítě komunikovat pouze s jediným dalším
uživatelem, a to aniž by tuto komunikaci mohli vidět, či do ní
zasahovat, ostatní uživatelé. Taková komunikace by pak jistě mohla být
považována za ryze soukromou, byť uskutečněnou prostřednictvím
sociální sítě využívané miliardou uživatelů, stejně jako je za
soukromou možno považovat emailovou komunikaci dvou osob, uskutečněnou
např. prostřednictvím emailové služby Gmail (www.gmail.com), kterou
taktéž využívají miliony uživatelů…..). Uživatel
sociální sítě Facebook však má možnost učinit svůj profil také zcela
veřejným a tedy přístupným všem uživatelům sociální sítě Facebook,
případně i všem uživatelům sítě internet. Tato možnost je hojně
využívána např. politickými stranami, zájmovými skupinami, umělci,
poskytovateli služeb, obchodníky a dalšími, jejichž cílem je
prezentovat se prostřednictvím sociální sítě Facebooku co nejširšímu
počtu uživatelů internetu. Toto nastavení ale volí i část “běžných”
uživatelů.
40. Je zřejmé, že s ohledem na stále narůstající význam a rozsah
využívání internetu, sociálních sítí a nejrůznějších mobilních
aplikací v každodenním životě, se jedná o oblast, na kterou svou
pozornost zaměřují také orgány činné v trestním řízení. Je
nepopiratelné, že při odhalování trestné činnosti mohou být informace
ze sítě internet velmi nápomocné a u některé trestné činnosti dokonce
přímo nezbytné. Internet je zdrojem mnoha veřejně dostupných
informací, které jsou tak přímo dostupné i orgánům činným v trestním
řízení, ale stejně tak obsahuje množství informací soukromé povahy.
Postupy aplikované příslušnými orgány při zjišťování těchto informací
proto musí dodržovat rámec stanovený právními předpisy a musí
respektovat obecné principy, na nichž je založena činnost státních
orgánů, zejména v maximální možné míře šetřit ústavně zaručená práva a
svobody dotčených osob.
The information is prepared by the team of the COMPACT project.
COMPACT is a Coordination and Support Action funded European Commission under framework Horizon 2020.
The objective of the COMPACT project is to increase awareness (including scientific, political, cultural, legal, economic and technical areas) of the latest technological discoveries among key stakeholders in the context of social media and convergence. The project will offer analyses and road maps of related initiatives. In addition, extensive research on policies and regulatory frameworks in media and content will be developed.